Medailónek z Lasternu I

*.-Lastern a Půlnoční bouře-.*

Kapitola I

V jedné zemi zvané Lastern, vládli královna Areta a král Tarsiso kteří byli moudří a slavní čarodějové. V této zemi žili bytosti která lidé nazývají nadpřirozená, jako moudří drakové, krásné víly, kouzelní jednorožci, srdeční fauni, vychytralí elfové a trpaslíci, bludičky, čarodějové, špikové a mnoho dalších.

Když by jste viděli tamější přírodu, potůčky se linoucí horami či jen slunce zářící na obloze když zapadá za obzor, nikdy by jste nechtěli zpět. V této zemi plné magie, kouzel a zázraků se nachází i černá stránka, démoni a zrůdy.

Existují tu i portály které propojují Lastern a svět lidí. Těmto portálům se říká Lortory. Lortory se vyskytují jen málokdy a ne zrovna v hojném množství.

Areta a Tarsiso měli dceru Adrianu, která si vzala za muže také čaroděje Niketa s kterým převzala vládu po svých rodičích. Vládli dobře a spravedlivě, až se jim narodila dvojčata. Byla to veliká sláva a i elfové k té slávě přispěli několika svými mocnými kouzli. Dvojčata, tedy chlapec a děvče, pojmenovali Riccardo a Elza. Vládci vždy měli jen jedno dítě aby převzalo vládu, ale protože se dvojčata narodila stejně a nikdo už nevěděl kdo se narodil první, rada moudrých, to je seskupení,od každého druhu Lasteřanů dva zástupci, schválila že se pro ně rozdělí země na dvě spřátelené země.

Riccardo a Elza spolu báječně vycházeli a měli se rádi. Bohužel jednoho dne před jejich dvacátými narozeninami, se Niketovy vymklo kontrole jedno z jeho kouzel, které způsobilo jeho smrt. Byl to tehdy tak velký smutek, že i mocní fénixové zpívali nad velikým královským palácem svou smutnou a žalostnou píseň. Od té doby k sobě Elza a Riccardo už tolik neměli. Když dovršili dvaceti pěti let, byli oba korunováni panovníky svých zemí.Elza si pro svou zemi nechala název Lastern, kdežto Riccardo ji dal jméno Půlnoční bouře.

Elza si vzala za muže velmi moudrého a mocného elfa Abelarda, se kterým si i ona velmi moudrá a chytrá panovnice velice rozuměla. Ale Riccardo se s nikým neoženil. Pořád se motal okolo černé magie až ho jednou pohltila a vstoupil do něj silný démon Emrézis, což nikdo nevěděl až do té doby kdy démon sílil a sílil tak že nad Riccardem převzal kontrolu.

Od té doby proti sobě země stojí v nepřátelské pozici. Když se tehdy Elza a Ariana dozvěděli co se přihodilo Riccardovi, byly zoufalé, protože démon byl příliš silný než aby ho někdo přemohl. Jednou byla pronesena věštba, která zní následovně: Jednou přijde z říše, kterou my neznáme kveloc, který jediný může démona v našem pánovi navždy odstranit.

Elza s Abelardem, svou jedinou dceru Armen, které byl teprve jeden rok, nechaly poslat Lortorem, který nechaly najít, rovnou do světa lidí, protože byli všichni přesvědčeni, že to je právě ta říše kterou „my neznáme“. Před tím než ji Lotronem pustily, jí dala Elza okolo krku stříbrný medailónek s vyrytou květinou, který nepůjde otevřít až do jejích patnáctin. Vložila do něj totiž kousek Lotoru, svým mocným kouzlem, který by ji měl dopravit v jejích patnáctinách spět domů.

Od té doby Královna počítá dny kdy se její dcera vrátí. Ale Ermézis nezahálí a pustoší sestřino království. Když zjistil že Elza s Abelardem mají dceru, vymýšlel jak se jejich dcery zmocnit, protože také slyšel věštbu a díky Armen by se mohl stát nesmrtelným. Mezitím vším, ve světě lidí byla tuhá zima a nikdo a ni nevěděl o egzistenci nějakého Lasternu a Půlnoční bouře. Žili pokojně ale párkrát zahlédli lasternskou bytost, když někdo z Lasteřanů omylem spadl do Lotoru a byl viděn člověkem.